Stačilo by se inspirovat u sousedů v Německu. Udělat dvě maturity. Jednu všeobecnou a druhou na gymnáziích. Pouze s tou z gymnázia se dá přihlásit na VŠ. Pokud má někdo pouze všeobecnou maturitu a chce studovat na VŠ, má možnost dodělat si vzdělání a maturovat na gymnáziu. A to nejdůležitější - do učení se přihlašuje až po maturitě, jako zralý člověk, který ví, co chce. Naše školství je ale v těžkém úpadku, nizoučké platy učitelů, přeplněné třídy a nezájem politiků. Teď ale, když jsme se úspěšně zařadili do rozvojových zemí, budeme na naše školství hrdí - ve srovnání se Zimbabwe jsme na tom asi lépe.

Ta "druhá" maturita není všeobecná, ale odborná či profesní (Fachabitur). Lze s ní pokračovat na odborné vysoké škole (Fachhochschule), nebo i v oboru na vysoké škole či univerzitě, většinou po určité praxi.

Pomocí tohoto modelu by mohly dostat průmyslovky a maturity na průmyslovkách jasnější význam.

Skvělý článek.

Jednotná = státní maturita ? Dejme vedle sebe střední školy - průmyslovka stavební, strojní, ekonomka, gymnázium, zdravotní škola, a další ... Který "inteligent" může vymyslet, že budou mít stejnou náplň maturitní zkoušky ?!? V našich zemích byl systém školství, které nám ve světě záviděli, a takhle bylo zprzněné... Když si vzpomenu, s jakým nadšením byly v 90. letech rušeny odborná učiliště, a teď pláčeme, že chybí lidé v odborných profesích .. V bourání máme tradici, co funguje, je zapotřebí zrušit !!! Příkladů je mnoho, třeba i vzdělávání ve zdravotnictví a jiné...

Výborný článek!!!!

Stačilo by jedno (nelehké).

1. učební obory 3 -4 leté, ukončené zkouškou.

2. studijní obory, ukončené vysvědčením. konzervatoře, chovatelé, pěstitelé atd. Absolvent by si složit maturitní zkoušku jako nadstavbu.

3. studijní obory zakončené maturitou.

Já mám s paní Valachovou velký problém a pro mě je to spíše ministrině než ministryně, ale předpokládám, že jste to takto úmyslně nenapsal.

Omlouvám se, že Vám do toho kecám, ale ten název článku se mi zdá znásilněný z hlediska slovosledu. Česky správnější by podle mě bylo změnit slovosled. Místo "Paní ministrině Valachové husarský kousek." bych napsal "Husarský kousek paní ministryně Valachové."

Státní maturita bude stále o ničem, pokud se bude její obtížnost stanovovat podle procent neúspěšných.

Obtížnost státní maturity by měla srovnatelná s vyspělými státy bez ohledu na počet propadlých. Buď na to maturující má, potřebnou úroveň prokáže a dostane osvědčení o úspěšném absolvování státní maturity, nebo má prostě smůlu.

Dnes se to zvrhlo v úplný paskvil. Maturitu musí mít i metař i když ho spíše nazvou technikem čistících zařízení. Tak to dopadá, když nejdůležitější je papír a ne úroveň znalostí.

Avšak je asi marné očekávat změnu, když stát klidně udržuje a platí kapacitu středních i vysokých škol vysoce překračující počet studentů, takže mezi nimi probíhá "válka" v podbízení na získání co největšího počtu kusů, které je nutno protáhnout až do konce, aby tekly penízky.

Stát by měl stanovit minimální úroveň znalostí, jakou musí maturant mít. Povinnou a jednotnou maturitou jen zglajchšaltuje všechny školy na úroveň těch slabších. My jsme na SPŠE z matematiky nematurovali, důraz byl kladen na odborné předměty. A znalost matematiky (o dost vyšší, než u těch, co z matematiky maturovali) byla předpokladem k úspěšné maturitě např. z VF techniky. Podobně by na jazykových školách měla být náročnější maturita z jazyků, než např. na učilištích.

Odhaduji, že se Vám to „B“ nesplní ... Náročnost maturitní matiky se sníží na úroveň, která bude akceptovatelná pro 80% lidí, případně se zavedou nějaké „levely“, které sice zpochybní tu „jednotnou“ maturitní zkoušku ale zase umožní získat „maturitu“ kde komu a stát se bude moci dále chlubit ve statistikách vzděláním a kadeřnice budou louskat logaritmické rovnice, protože by bez „maturity“ neuměly vykonávat svou činnost.

Já si vždy bláhový myslel, že kadeřnice by měla předvším umět stříhat, což většina neumí a pak nechápu, proč musí mít střední školu.Na odborné učilišti se může učit cizí jazyk. I na odborných učilištích se učila ruština, matematika, aby si učeň dokázal spočítat, kolik potřebuje cihel na zeď, aby dokázal spočítat jaký průměr má mít kanalizační svod, anebo rozvod vody a podobně. Hlavní důraz byl kladen na to, aby uměl to, čemu se učí. Vždyť dnes, třeba vyučený s maturitou má menší znalosti, než tehdejší učeň bez maturity.

Maturita z matematiky v pojetí MŠMT má význam jen na některých školách, jinde je to zbytečnost a jinde zas hloupost.

Je trochu paradoxní, když vzdělávání kritizuje člověk, co udělá hrubku v nadpisu.

Nikdo není dokonalý.