Neraďte paní Pilarové, co má dělat. Jak to v režimu chodilo, když chtěl člověk přežít a věnovat se své práci, ví nejlíp sama. Ale stejně jako v každém člověku s kouskem svědomí to v ní určitě zahlodá a zeptá se sebe sama, jestli se nemohla tehdy či onehdy zachovat jinak. Lidsky to přizná a to ji cení. Na rozdíl od chytrolínů, kteří se své svědomí snaží přehlušit hulákáním a poukazováním na chyby a prohřešky lidí, kteří skutečně šli s režimem do střetu.