Další rána r. 2020 - uschneme.

Čeká nás největší sucho za posledních 500 let. Sucho a horko bude přímo tragické. Pravil místopředseda vlády ministr životního prostředí pan Brabec. Koronavirus pomalu upozaďujeme, nastupuje sucho. Bůh nám pomáhej.

Řekl bych, že to všechno má celkem jednoduchou příčinu. Jednouchou, ale v těchto podmínkách neodstranitelnou. Ty špatné podmínky, to jest špatné rozhodování Evropské komise. O suchu, o vzrůstajících teplotách, se mluví v podstatě od neblahé havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě v r. 2011. Tehdy německá kancléřka Merkelová učinila neblahé rozhodnutí o odstavení německých jaderných elektráren. Evropský parlament zachvátila panika a výsledkem je překotná, nesmyslná výstavba větrných elektrických generátorů na vysokých stožárech sdružovaných do velkých větrných parků. Boom větrné energetiky dosáhl takových rozměrů, že v cestě severozápadního proudění, přes území někdejší NDR, směrem k nám, stojí na 70000 stožárů s generátory výkonu až 7 MW. Tyto generátory o déle až 7,5 m jsou na stožárech vysokých až 150 m, kdy vrtule dosahuje výšky až 209 m. Tato mohutná hradba vrtulí představuje takovou překážku proudění větru, že k nám už přijdou pouze trosky nějakého deště. To se nakonec učí už na základce, že energie se rozloží na překážkách. Tento jev je také notoricky známý a využívaný při výsadbě větrolamů. František Dobrota, na příkaz své babičky, vysázel na břehu rybníka topoly. Od těch dob už na hladinu nefouká, takže je klidná jako velké zrcadlo. To nedokáží pochopit vzdělanci v evropském parlamentu?

Dalším problémem jsou velké plochy fotovoltaických elektráren. Nad těmi plochami se vysušuje vzduch, roste teplota vzduchu a to dost ovlivňuje okolí. Takže je to poměrně jednoduché. Tedy vysvětlit příčinu, odstranit příčinu je ovšem v podstatě neřešitelné. Znamenalo by to zbourat ty obrovské počty větrníků v celé Evropě, místo fotovoltaických elektráren vysázet lesy, nebo vybudovat vodní pochy, také vrátit jako ornou půdu do zeměděství.

Prostě začít trochu respektovat přírodu. Ty jediné deště, které k nám občas přicházejí a zatím nás drží nad vodou, jsou od jihozápadu. Hory, německá část Alp přitahují vláhu a při občasném jihozápadním proudění nám nějaký ten déšť pustí. Severozápadní proudění je uzavřeno. Deštivá, studená léta jsou pryč. Velkých povodní se bát nemusíme, to je asi jediné plus.

Nevím, co by měla naše vláda dělat. Je dobré, že se sníží dotace solárníkům, měla by se úplně odebrat, těch nejméně 10 let s těmi dotacemi, je až dost. Přimět EK aby změnila názor, aby se stožáry začaly bourat, aby se upustilo od nesmyslu s uhlíkovou neutralitou, to je nad síly každého. Ono ani vystoupení z Unie nic neřeší, ty obludné stožáry tam budou pořád. Jemně by se mohlo připomenout Německu, že nevpouštět sem severozápadní proudění, je jakoby jsme my otočili směr toku Labe a do Německa ho nepustili.

Pane ministře, vymyslete další dotace na plechové sudy pod okap. To bude ono.