Tak přece za to může člověk.

Při sledování pořadu Otázky Václava Moravce s Bedřichem Moldanem a panem Zahradníkem vědcem biologem, jsem si to konečně naplno uvědomil. Ten alarm pár vteřin do dvanácté, který vrcholil v Davosu je na místě.

Jenže je to zásadně jinak. Pan Zahradník přiznal, konečně jsem to slyšel i z České televize, že elektřina vyráběná ve větrných a solárních elektrárnách je velmi těžko regulovatelná. Proto je přínos do energetického mixu tak nízký. U nás z fotovoltaiky do 3%, z větru sotva 1%. Na druhou stranu co to dělá za paseku, v oteplování krajiny a v proudění větru. Oxid uhličitý opravdu za nic nemůže. Naopak štěstím Evropy ve století páry, tedy ve velkém rozmachu průmyslu bylo, že se používalo uhlí. Nebýt uhlí, spálily by se lesy a dnes bychom asi opravdu žili na rozpálené zemi.

Málem mě posadilo na zadek, když jsem slyšel z ČT, že požáry v Austrálii vyprodukovaly mnoho CO2. Ano, česká televize, i požáry v Kalifornii, v Řecku, Španělsku, Chorvatsku, na Sibiři. Vždycky mě takové prozření v televizi dostane.

Je to prosté. Velké plochy, které dnes zaujímají fotovoltaické elektrárny jsou též velkým akumulátorem tepla. V horkém dni se nad nimi silně ohřívá vzduch, který se navíc dokonale vysouší. Totéž se samozřejmě děje i nad plochami letišť, parkovištích supermarketů, velkými plochami dálnic, velkokapacitními skleníky v Holansku, plechovými střechami továrních hal. Tyto plochy je nutné radikálně snižovat. A to nejlépe likvidací ploch těch fotoelektráren, vzhledem k jejich zanedbatelnému přínosu. Les je přirozeným regulátorem tepla. Navrhuji v horkém letním dni vjet na kole do lužního lesa v okolí Poděbrad. Příjemný chládek, vlhkost z mokřin, které vytváří Labe. Nezastavovat, projet, protože se na vás jinak vrhnou mračna komárů. Ale to je ozdravná kůra na oteplování planety. Lesy, plné vlhka. Na otevřených plochách je ráno třeba 5 stupňů, odpoledne 35 stupňů, v lese je ten den ráno ale 16 stupňů, odpoledne 24 stupňů. Průměrná teplota toho dne je 20 stupňů, ale jak ta průměrná teplota vypadá jinak v lese a na louce. Nad FVE je to ještě mnohem horší. Vysazovat lesy, lesy, lesy.

Větrná energetika dělá neplechu v proudění větru. Pamatujete, jak František Dobrota na přání své babičky vysázel na břehu rybníka topoly? "Od té doby na hladinu nefouká a tak je klidná jako velké zrcadlo". Velké 7,5 MW turbíny větrných elektráren dosahují výšky až 209 m. To když vysázíme na hřeben Krušných hor, tak už tady asi nezafouká. Ono je to patrné z těch relací o počasí na ČT. Vír roztočený nad britskými ostrovy by mohl jedním svým ramenem zasáhnout až k nám. Nadějná předpověď zrovna teď. Napadá až 30 cm sněhu na horách, něco snad i v nižších polohách. Už z pohledu z výšky je ovšem patrné jak ta oblačnost řídne, zpomaluje se. Vsadím trenýrky, že z toho zase nic nebude. Ty lesy těch větrných parků v západní Evropě, které tomu proudění stojí v cestě dokonale  zapracují. Rozbijí to, zpomalí to, roztříští to na vánek. A vlhkost z toho vypadne někde úplně jinde, určitě ne u nás.

Je to středoškolská fyzika. Řekl bych, že všichni ti bruselští mudrcové se snažili tu středoškolskou fyziku co nejrychleji zapomenout. A podařilo se jim to. Protože jinak by přece nemohli vymýšlet a prosazovat tak pitomé zákony. Smutné je, že ke škodě životního prostředí.