Jakou to má souvislost? Na boj s globálním oteplováním vydala OSN, na desetisíce vědců, kteří se tímto problémem zabývají, už triliony dolarů (některé zdroje uvádějí i 5 trilionů). To jsou tak ohromné prostředky, že si to málokdo dovede představit. Tisíc milionů je miliarda, tisíc miliard je bilion, tisíc bilionů je trilion. To vynásobme třeba pěti a kdybysme to chtěli mít v korunách, tak ještě dvaceti. A somálští piráti jsou piráti z hladu, kteří okamžitě střílí, protože jinak z hladu nedožijou večera. Nebylo by už záhodno, aby ti taťkové v OSN změnili priority? I když to zřejmě nehrozí. Jak pravil Bjorn Lomborg, dánský ekolog a bývalý člen Greenpeace: "Když neexistují ekologické problémy, mají výzkumníci problém s financemi".
Evropská Unie má direktivu, že do r. 2018 bude v celé EU dobrá, čistá voda. U nás se tomuto záměru celkem daří vyhovět, cena vodného a stočného od r. 2004 v Praze, před vstupem do EU, byla 41,43 Kč/kubík. Letos už je to 75,- Kč. Snad nejdražší voda je v Jablonci n/Nisou (88,- Kč/kubík) a to je nad městem krásná velká přehrada (Josefodolská) a v Bedřichově veliká úpravna vody. Stále čekám, kdy naplno zazní z nepokojů v Bulharsku i stížnosti na drahou vodu. Bude zajímavé sledovat vývoj v cenách vody v Chorvatsku, až nám bude po přistoupení naplno ležet v náručí. Tam se budou za dotace z EU budovat čističky o sto šest. V Bulharsku už jsou 4 upálení na protest proti skokově se zvyšujícím životním nákladům. V Sofii se bojuje i za nás, nenechte si to líbit, i když je ČEZ česká firma, která tady platí tolik potřebné daně, tak by měla své obrovské zisky spíš rozpouštět tady u nás a starat se nám o aspoň trochu levnější elektřinu.
Německo bude potřebovat nejméně 10 miliard eur na vybudování paralelní přenosové sítě, kterou by dostalo proud vyrobený ve větrných parcích VE v Baltském moři do svých jižních spolkových zemí. Paralelní, to jest druhou (jinou, novou) síť. Přenášet takto vyrobený proud ve stávajících sítích působí veliké problémy, tak veliké, že to prostě nejde. Odtud zdánlivě nepochopitelná skutečnost, že u nás, ačkoliv máme ve fotovoltaice FVE instalován výkon už tří temelínských bloků (3000 MW), tak podíl takto vyrobeného proudu na energetickém mixu je cca 0,8% (často uváděná 1,5-2% je ze všech obnovitelných zdrojů - zde je hlavní podíl v akumulačních vodních elektrárnách, které se pro zlepšení image mezi obnovitelné zdroje počítají). Problém s využitím a s přenosem proudu vyrobeném ve FVE je podobný jako ve VE.
A jak pravil výše zmíněný pan Prošek na otázku na zdroje elektřiny na základně v Antarktidě: "Máme tam velkou dieselcentrálu. Vítr je v Antarktidě nárazový k výrobě elektřiny naprosto nevhodný. A vybudovat tam FVE, jak velká by musela být, aby to mělo aspoň nějaký, malý smysl".
Málem jsem včera na horách přišel o uši. 17. března - kdo by si to pomyslel. V Itálii se jel cyklistický závod. Slovo jarní má ve svém názvu. Málem tam všichni ti profíci umrzli. Už aby to oteplování začalo, aspoň trochu.
