Pánové Gazdík a Fiala mi prodloužili popolední procházku. Hlavně aby jim to vydrželo do parlamentních voleb.:-)

Senát je ústavní instituce a jako taková se řídí ústavou. Můžete nám sdělit, ve kterém ustanovení se praví, že senát nemá být politický? Já jsem žádné takové nenašel.

Pokud vycházíte z nesmyslných předpokladů, logicky musíte dojít k nesmyslným závěrům.

Nikde, ale politický senát nemá přece logiku. Jenom má suplovat něco, co už tu máme. Tedy sněmovnu. Pro politickou převahu v senátu se může při každých volbách vyslovit jen třetina voličů. Proto nemůže být senát politický. Neodráží, ani teoreticky, politickou náladu voličů. V tomto stavu je senát zbytečný, tedy nemá nárok na existenci. Kdyby politický nebyl, jak jsem popsal v článku, tak by snad nějaký smysl měl.

Obdivuji jak ideologická zaslepenost dokáže spojit neslučitelné.

Důležité je, že roli Senátu zcela nepochopil právě autor článku

Pane Rečeku, obávám se že se mýlíte. Přečtěte si ústavu. Není tak dlouhá.

Autonomní republika Krym byla j de iure i de facto pevná součást Ukrajinské republiky. Krymský parlament neměl nikdy k podobnému kroku dostatečné zákonné zmocnění. Čl. 92 odst. 13 a 18 ukrajinské ústavy jasně stanoví, že státní hranice a teritoriální struktura země mohou být určeny a ustanoveny pouze a jenom ukrajinskými zákony. Ústava neupírá lidu možnost rozhodnout o těchto záležitostech formou referenda, nicméně toto referendum musí být vyhlášeno příslušnými státními orgány, a jelikož se jedná o záležitost dotýkající se celého státu, musí mít taktéž možnost se k němu vyjádřit všechny osoby, které jsou nadány volebním právem. Referendum vyhlášené krymským parlamentem tak v otázce zákonnosti selhává v několika aspektech – nevyhlásil jej k tomu legitimní státní orgán a možnost zúčastnit se jej byla omezena striktně na obyvatele krymské oblasti. Z norem vnitrostátního i mezinárodního práva tak jasně vyplývá, že stejně jako představitelé krymského parlamentu neměli pravomoc vyhlásit referendum o připojení Krymu k Ruské federaci a vyhlášení nezávislosti na Ukrajině, neměli také, jako političtí představitelé správní jednotky stále spadající pod ukrajinskou suverenitu a státní zřízení, pravomoc uzavřít s Ruskou federací jakoukoliv mezinárodní smlouvu, natož smlouvu o vstupu do federace. Jasné ??? Jinak Krym byl autonomní součástí Ukrajinské republiky od roku 1991 do té doby ne.

Sněmovna má zákonnou moc Senát přehlasovat, ale potřebuje tomu kvalifikovanou většinu a o to jde. Tu bude horko těžko dávat za současné konstelace dávat dohromady. Při přejetí zákona staší Sněmovně 67 přítomných poslanců - nadpoloviční většinou. U kvalifikované většiny je to 101 poslanců .

Bylo referendum na Krymu podle Ukrajinských zákonů?

Vy jste fakt neuvěřitelnej, Ruská horda učí svět demokracii, neboť ukradla Krym...bravo...

Přečtete si něco o historii Krymu.

Nejdřív jsem si říkal, proč by ausgerechnet vám měl prof. Fiala vysvětlovat roli senátu. Když jsem dočetl odstavec, ve kterém tuto roli (asi sám sobě) vysvětlujete vy, nabyl jsem přesvědčení, že by vám pan Filala ten senát měl opravdu ozřejmit. Abyste se vyhnul ostudě.

Jako politický by senát být neměl. To nemá logiku. Na to máme sněmovnu. Jestli je poslanců málo, tak ať je jich víc. A ať se hádaj, od toho tam jsou. Ostudě se nevyhnul pan Fiala.