24 let omylů naší severoatlantické civilizace.

A bude to pokračovat. Bohužel pro nás v nejméně vhodnou dobu, kdy jsme po dlouhých letech přičichli k demokracii. A tak místo abychom se v tichosti a pokoře tomuto národu vlastní, pomalu dotáhli k životní úrovni západoevropských států (v to jsme asi doufali, když jsme zvonili klíčema na náměstích), tak jsme se dostali do zajetí nových ...ismů. V 90-tých letech environmentalismus, vrcholící v této době v dnes již všeobecně odsouzené "zelené energii", která tak tvrdě devastuje životní prostředí. Ať už v podobě nepřehledných lánů řepky a obilí pro výrobu etanolu, nebo na orné půdě provozovaných slunečních elektráren.

Další nebezpečný ...ismus, multikulturalismus, se naplno projevuje v této době. Konflikt s radikálním islámem přerůstající z lokálních střetnutí ve vleklou válku. Neboť co přineslo "severoafrické jaro" obyvatelům Egypta, Libye a dalším státům severní Afriky? Vleklé nepokoje, devastaci národního hospodářství, celému světu pak skokové zvýšení cen ropy. Humanitární bombardování Libye, 10 let předtím humanitární bombardování Srbska, jak totální omyly, bohužel s tragickými následky pro mnoho obyvatel těchto zemí.

Svržení režimu v Iráku zřejmě nepřineslo kýžený výsledek. Na území válkou rozbitého státu vznikla organizace Islámský stát, která děsí světovou společnost. Společnost, která vyrostla na křesťanských základech a která vyznává Desatero, jako svůj nejvyšší zákon. A tak se znovu humanitárně bombarduje, ve jménu obrany Desatera.

V případu Ukrajina aliance opět řinčí zbraněmi. Nedaří se tak úplně rozšíření Evropské unie směrem na východ a tak se vyhrožuje. Sankce namířené proti Rusku, je přece tak nebetyčný nesmysl, že člověk začíná silně pochybovat o tom, že lidem ve vedení EU je Bohem naděleno to, co ostatním. To jest potřebné množství šedé kůry mozkové. Bohužel tato opatření už se plně týkají i nás. Odvetné akce Ruska přinášejí milionové (zatím) škody jak naším výrobcům a exportérům, tak na očekávaném zvýšení nezaměstnanosti.

Po našem slavném sametu jsme vinou nemožné politiky "pravdolásky", prakticky zahubili obchod s Ruskem. Teď, když se nám (hlavně díky Klausově politice) začalo dařit trh s Ruskem znovu nastartovat, tak to opět za nadšeného hýkání "pravdolásky", zamordujeme. O co chytřeji si počíná Maďarsko, které se k sankcím proti Rusku odmítá připojit.

Obrovský trh v Rusku s nadšením obsadí země jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky. A jestli krátkodobě pocítí obyvatelé Moskvy nedostatek západního zboží na pultech, tak s toho se rychle otřepou. Oni totiž nepřetržitě od pádu komunismu rostou a porostou dál. Ve srovnání s námi oni totiž mají všechno, suroviny, potraviny, ale hlavně lidi, kteří stejně jako my v listopadu 1989 věřili, tak oni věří dál v růst životní úrovně své i svých potomků. Nad naším vývojem je opět dohled (jako ostatně vždycky byl), oni si svůj vývoj nenechají nikým ovlivňovat.

Nedávno jsme udělili německému prezidentovi státní vyznamenání na důkaz usmíření. Jasně, v Německu už dávno nevládne fašismus. Jestli je na podobné gesto vůči Rusku ještě čas (v Rusku přece už dávno nevládnou komunisti), tak jim dejme aspoň pokoj. Jestli jsme my naši revoluci nazvali sametovou, pak rozpad Sovětského svazu byl přímo předpisově unikátní. Sovětský režim přesídloval obyvatelstvo podle nějakého svého mocenského klíče. Ti se dnes (v demokracii) hlásí ke své národnosti. To jsou konflikty, které bychom měli nechat na nich.